Tápete v tom, jak působit na mladé hráče při utkání? Máme je nabádat k tomu, aby projevili svůj maximální potenciál i za cenu chyby, která může prohrát zápas, nebo jim vštěpovat raději hru na jistotu, při které je riziko chyby menší? Pokud se podíváme na moderní pojetí hokeje, jehož vrcholem je momentálně asi pro všechny známé vystoupení reprezentace Kanady na Mistrovství světa 2015 v české republice, zjistíme, že se hokej opět ubírá více ke kráse, k umění vyřešit zápasovou situaci jinak, než jen bezhlavým odpálením puku po mantinelu, ale jak se kreativitě naučit, jak se naučit řešit zápasové situace? Odpověď je jasná, v první řadě se do těchto situací musíte dostávat!

Zde totiž fungují paměťové stopy a tvorba zkušeností. Pojďme si nyní ukázat jednoduchý příklad, jak zkušenosti fungují:

Zkuste vyřešit následující úkol: JKAÉ ČSÍLO NSOÍ  NA DSERU JAOROMÍR JGÁR?

Zvládli jste vyluštit tuto úlohu s výsledkem 68? Předpokládám, že všichni ano a zvládli jste ji právě na základě Vašich zkušeností s různou rychlostí. Všichni máme základní dovednost v podobě znalosti písmenek a díky tomu, že jsme v životě přečetli tisíce slov a získali tolik zkušeností, tak náš mozek dokázal tuto úlohu bez problému vyřešit a většina z nás ani nečetla to, jak jsou jednotlivá slova doslova napsaná, ale mozek nám je generoval rovnou ve správném znění. V hokeji to funguje na úplně stejném principu, chcete umět vyřešit jakoukoliv situaci, musíte si jich tisíce prožít.

“ Neučte se řešit zápasové situace, naučte hlavu ať je řeší za Vás“ 

hra mozku hokej

TÝDENNÍ KEMPY LZ 2017 – zážitek, který stojí za to .. PODÍVEJTE SE!

TÝDENNÍ KEMP PLZEŇ 10.-14. ČERVENCE

TÝDENNÍ KEMP PRAHA 31.7.-4. SRPNA

Jak se chovat v případě, že je mladý hráč aktivní, ale udělá chybu, která rozhodne zápas? Je to o nastavení v hlavě hráče, trenéra a rodiče, jestli je cílem hrát v mládežnických kategoriích neustále pod tlakem aktuálního výsledku, nebo je cílem vychovat hráče pro budoucnost. Pokud Vám jde především o správný vývoj hráče, pak by rozhodně neměla následovat sprška nadávek, naopak by měla přijít pochvala za jeho aktivitu, ale pokud situaci nevyřešil správně, rozhodně ho nemůžeme jen pochválit a nechat to být, naopak by měla následovat otázka typu … tohle nevyšlo, řekni mi jak bys to vyřešil příště jinak? Tím už ho nutíme přemýšlet o dané situaci a vytváříme mu další zkušenosti. Pokud máte v klubu nastavený tréninkový proces, ve kterém je Váš potomek popřípadě svěřenec vystaven nutnosti řešit jednotlivé situace a následně jej nabádáte k podobné aktivitě i při zápase, pak se můžete těšit na neuvěřitelnou proměnu. Tento způsob výchovy mladého hráče je totiž jako rostoucí mrakodrap. Nejdříve dáte základ v podobě nastavení hlavy hráče a pak vše roste závratnou rychlostí. Dostaví se větší radost ze hry, touha jít na další trénink, odehrát další zápas, postupně se získává jistota a s tím rostoucí sebevědomí, někdy na ledě začnou předvádět věci, u kterých žasnete a říkáte si, kde se to v něm bere? Navíc s rostoucími zkušenostmi jsou stále kreativnějšími, při tom však čím dál méně chybují, zkrátka se z nich stávají hokejisté moderní doby.

Jak se rozhodnete Vy? Tlak, stres, aktuální výsledek nebo radost ze hry, rostoucí sebevědomí a moderní hokejista budoucnosti?